Carino - Kája

    Nebylo mě ještě ani pět let, když jsem poprvé navštívila jízdárnu v Ostravě - Staré Bělé. A bylo to! Dá se říci, že od té doby se datuje moje velká láska ke koním. Léta běžela a "pan Osud" po mnohých peripetiích zařídil, že mé 30-té narozeniny korunovala matka, která také koně miluje, opravdu vytouženým darem - dostala jsem Carina.
    Také on si zažil své. Pochází z Polska, kde se dostal do špatných rukou majitele a už ve svých dvou letech byl obsednut a nevyrovnal se s tak velikou zátěží. Je to plemeno středně těžkého koně, které se hodí i do lehkého zápřahu a tito koně nemají ve dvou letech vyvinuté zádové svalstvo a páteř není zdaleka hotová. Sedlat tyto koně je možno nejdříve ve čtyřech letech a Carina obsedali vlastně jako "koňské dítě". samozřejmě se tomu bránil a putoval z ruky do ruky - všichni jeho majitelé ho chtěli na sport, ale nikomu z nich se nepodařilo násilím ho zlomit. Potřeboval pouze nahlédnout do čisté koňské duše a člověka, který mu porozumí a zahojí jeho rány na duši a bude ho mít opravdově rád.
     Já ho poznala v Ostravě - Hrabové, kde vyvázán s pověstí "draka" sloužil jako nájemný kůň pro učení lidí. "Sportovci" nad ním zlomili hůl. Jen laskavý přístup, pochopení a z části"náhled do jeho dušičky" přinesl první tzv. "ovoce" - vyhrála jsem na něm jednoduché drezurní závody a hned poté už byl MŮJ. Nyní je ustájen v Praze a jezdíme spolu na dlouhé výlety lesem v okolí Davle a jsme oba konečně spokojeni. "Koníček" je to časově velmi náročný, ale 100% krásný.

Barbara Svobodová
(Svobodovab@m.dpp.cz)

STANDARD PLEMENE

Foto Bára SvobodováFoto Bára SvobodováFoto Bára Svobodová
Foto Bára SvobodováFoto Bára SvobodováFoto Bára Svobodová
Foto Bára SvobodováFoto Bára Svobodová5Foto Bára Svobodová



Zpět