Koně na Trojáku
(velmi subjektivní reportáž)

    Ve dnech 23. - 25.4. 2004 proběhl na Císařském ostrově v Praze - Tróji již třetí ročník výstavy koní a všeho, co ke koním patří. Parta z ranče Ixion se - již podruhé - objevila s hlavní hvězdou, hřebcem Ixionem. Samotný průběh výstavy byl ovšem poněkud hektický...

    Čtvrtek 22.4.

    Podle instrukcí pořadatelů mají být koně přivezeni nejpozději do 14:00. Vlek i Ixinem dorážil v půl čtvrté jako jeden z prvních. Tudíž na schůzce vystavovatelů od 16:00 skoro nikdo nebyl, takže ji pořadatelé po pěti minutách rozpustili s tím, že bude ráno. V kolik, to nikdo nevěděl.
    Jelikož měl Ixion vyhlídku na celý víkend v boxe, zpestřený jen dvakrát denně předváděním a nějakým tím opracovištěm, vzali jsme ho na podvečerní procházku po ostrově. Sice šel ochotně, ale nepříliš nadšeně - v boxe na něj čekala večeře. Narkmit a domů, v Delvitě nakoupit na víkend a do noci secvakávat letáčky a přihlášky na tábor....



    Pátek 23.4.
   
   Ráno na Nádraží Holešovice vyzvednout Veroniku, naší logistickou posilu. Děvčata odjíždí na Troják, já na Kačerov na Ďáblův cvičný panel. Dorážím někdy kolem jedné, s vypůjčenou visačkou (dostali jsme dvě pro čtyři lidi), kterou po mě stajně nikdo nechce. Nemám pocit, že by se druhý pokus o schůzku vystabvovatelů příliš zdařil - ještě v pátek odpoledne mnozí účastníci netušili, jestli vůbec byla. Ovšem kolují "zaručené", byť poněkud protichůdné zprávy, že snad ano. Nebo ne...? U Ixiho boxu sraz s Petrou od hucula Odesta, větřím další příspěvek na Koniny. Jen houšť!
   Vystoupení oddílu jízdní policie jsem ke své lítosti nestih, podle reakcí vystavovatelů to muselo stát za to. Dvojici mohutných norických klisen ze Suchdola prý modrá dýmovnice vyloženě nadchla. Majitelé nervóznějších koní (= koní běžně neuvyklých střelbě, ohni a petardám) zrušili páteční předvádění a věnovali všechnu energii jejich uklidňování. Situace celkově poněkud chaotická.

    Sobota 24.4.

    V noci přišla bouřka, kterou jsme sledovali s jistým znepokojením. Ráno ovšem zjišťujeme, že Ixino má v boxe sucho. Ne tak klisna ČT se sedmnáctidenním hříbětem na opačné straně stáje. Ovšem od montovaných ersatzboxů s plátěnou střechou, držících pohromadě nejasným způsobem, nemožno očekávat zázraky.  V kamenných stájích není místo, jsou  nich umístěni sporťáci účastnící se souběžně probíhajícího skokového poháru. A vybraní koně, kteří opravdu nemohou být jinde -  m.j. shetlandští miniponíci pana Sádla kvůli svému neuvěřitelně malému vzrůstu, nebo nádherný shirský hřebec Transylvanja Bronsky pana Pastorka z Karlštejna (u něj je důvod víc než nasnadě: kdyby se Broňa rozhodl jít, tak by šel a mám dojem, že by ten montovaný box přitom ani nevzal na vědomí).
    Účast celkově slabší, prakticky úplně chyběli westerňáci, jedinou ukázku weswternového ježdění předvedl Hucul Klub Praha. Navíc se nedařilo časově zvládat program. Mělo to i svoje pozitivní stránky - díky slabé účasti nedošlo k oné bezděčné segregaci účastníků na tradiční navzájem nekomunikující skupinky (westerňáci, angličané a "ty divný plemena" jako huculové, achaltekinci, mereňáci atd.)

Arabská klisna s hříbětem. Foto J.B.Fellský pony Lunesdale Mountain Mist coby jednorožec. Foto J.B.Lenka Vojtíšková v dámském sedle + klisna Leda K. Foto J.B.Shirský hřebes Transylvanja Bronsky. Foto J.B.

    Předvádění Ixiona jednak improvizovaně, jednak bez hudby (vloni nebylo možno jezdit na hudbu z CD, protože paní komentátorka to neuměla pustit. Letos pro jistotu s audiokazetou - opět bezúspěšně, tohle médium není na čem přehrát, pouze CD. Ach jo...). Avizovaná večerní aukce koní byla z půl sedmé přesunuta na osmou hodinu, takže jsme na ní nečekali a jeli domů.

    Neděle 25.4.

    Ráno zjiššťujeme, že část vystavovatelů v sobotu večer odjela, mimo jiné i jinak všudypřítomný pan Maťátko a obě achaltekinské klisny, zůstal akorát hřebec. Chaos úspěšně pokračuje.
    Během dopoledne přichází zpráva, že v 10:30 se na Křižatkách narodil první Ixionův potomek, matka dolores. Merénských koní je v České republice devět. Odpoledne přijíždí kolegové s prvními snímky a podrobnostmi.  Hřebeček dostal jméno Qítek
(Mereňáci se jmenují každý rok od jednoho písmene abecedy, letošní rok vyšel na Q. Z toho si lze snadno spočítat stáří jednotlivých koní), později se ukázalo, že velmi příhodně - má se k světu až neuvěřitelně čile!
    Nedělní program byl díky redukované účasti ještě kratší, současně probíhal na otevřené jízdárně skokový pohár (neptejte se mě, kdo vyhrál, registroval jsem akorát to, že venku skáčou nějací koně); po skončení výstavy naložit Ixiona do vleku a hurá domů za hříbounem!
Ixion na opracovišti před vystoupením. Foto J.B....a při vystoupení. Foto J.B."Už pojedem domu?" Foto J.B.

Zpět

Zpět na úvodní stranu